To bude trvat ještě pár let než…..

• Poslouchám rozmanité podnikatelské příběhy a bývá zajímavé vidět, kolik úhlů pohledu jsme nasbírali o tom, jak a co se ještě musíme učit či vydržet, než se něco změní / pohne/ vyřeší / zmizí.

Velmi často přijímáme cizí závěry a projekce o svém snažení:

• Tohle nikdy nevyřešíš. 
• S tímhle se nejde dohodnout. 
• Tohle společník nikdy nedovolí.  
• Na tohle musíš mít holt jiný zaměstnance. 
• Tohle lidem nikdy nevysvětlíš. 
• Minimálně 5 let bude trvat než budeš moct předat firmu. 
• Tohle se nemůže zlepšit. 
• Už s tím já bojuju dva roky a ještě dlouho bojovat budu a ty taky!

Vnímáte energii těch vět a slov? Je to radost je číst či slyšet? Je vám z nich lehko v těle? Těšíte se až s tím začnete? Láká vás to do akce?

Nebo vnímáte tíhu, frustraci, divno, stažení místo expanze, beznaděj, vztek, …?

Stává se vám, že VÍTE, že to určitě jde i jinak, lehčeji, že řešení či cesta určitě existuje?

____________________________________

Zkusme pár věcí, které povedou k hledání možností místo překážek, k hledání možností místo závěrů, k tvorbě řešení místo nasbírání projekcí a očekávání nezdaru.

Jak na to?

• Dejme stranou všechna prohlášení, která budí dojem závěru a konečnosti. (Tohle nevyřešíš. To nejde změnit. To on nedovolí…)
• Dejme stranou výkřiky, které nás „odsuzují“ k uvíznutí v čase.  (Minimálně 5 let bude trvat než.. Budeš se z toho dostávat stejně dlouho jako…)
• Dejme stranou cizí projekce o naší situaci. Lidé radí zpravidla ze své perspektivy a zkušenosti a ta je vždy omezující a je jejich. Ne naše, i když to tak může vypadat.
• Dát stranou zde znamená – nechme to jen proplout kolem nás a nechytejme to.

Vůbec to nechytejme. Je to opravdu snadné.

Pojďte místo toho položit otázky vždy, když uvízneme v neřešitelné situaci, před jednáním s „těžkým“ klientem / zaměstnancem / společníkem / týmem / manželkou / tchyní / kolegou / kolegyní / šéfem / matkou…

• Jak jinak toto může vypadat?
• Co je zapotřebí k tomu, abychom se dohodli, abychom to vyjednali, abychom se posunuli, abychom to rozuzlili?
• Co by celou věc mohlo rozhýbat? A co když to nemusí být zrovna krizový scénář?
• Co já od toho očekávám a jak to mohu změnit na své straně?
• Kolik toho vůbec řešit nemusím?
• Co je tam skrytého a nejasného? Jak seto může ukázat a vyjasnit?
• A co ještě úplně jiného je v tomto případě možné?
• Co mne ještě nenapadlo?

_________________________________________

Otázky otevírají možnosti. Odpovědi přijdou samy.

Někdy ihned – poznáte to jako rychlý vjem z těla a rychlou větu, která vám naskočí.

Někdy později – za hodinu, za pár hodin, za pár dní.

Sami poznáte kudy dál, co udělat, co nedělat, kde počkat, kde to pustit.

Přijdou nové impulzy, nové pohledy, nové perspektivy a možnosti řešení.

Často úplně jiné, než jste očekávali, předpokládali, skládali.

Je to zábavné, je to tvůrčí, je to ve vaší režii.

Jen proto, že jste se zeptali a nehledali odpověď, můžete vše změnit.

Krok po kroku nebo skokově. Cesty se otevřou.

____________________________________________

V mentoringových setkáních toto také používám.

Access Otázky, na které se neodpovídá.

Je to zábavné a mění to úhly pohledu na těžké či neřešitelné situace.