Jeden ženský příběh v rámci sezení s Access Bars mi připomněl období, kdy já jsem měla mnohem menší děti, školou povinné, byla pracovně přetížená, sama na nekonečné povinnosti a bylo to velmi nelehké období.
———–
Klientka z nedávné facilitace je na tom nyní podobně.
Velmi profesně vytížená, dvě děti na základní škole, po rozvodu a …hledající víc rovnováhy, lehkosti a radosti.
Děti ve škole jsou hodnoceny jako „problémové“. Opakovaně je přítomen silný tlak a nesoulad s personálem školy.
Úkoly škola zadává i matce, vyžaduje spolupráci, ale sama nespolupracuje. Soudí, kritizuje a vyhrožuje (sankcemi, vyloučením, sociálkou…)
Vyžaduje se po matce, aby „řešila své děti“, probíhají kontroly a soudy dětí a životního stylu rodiny na denní bázi ze strany školy, bývalého manžela a dalších osob.
Děti za poslední rok zažily rozchod rodičů, spory o majetek, vyhrožování otec matce, kontroly ze sociálky, stěhování otce, a mnoho věcí s tím souvisejících.
Profesně žena sbírá a řeší mnoho lidských příběhů a bere je skoro za své.
Je lékařkou a její agenda opravdu není malá.
Dennodenní povinosti se valí ze všech stran, poctivě se snaží vše pobrat, všem vyhovět, vše stíhat (a mít v tom aspoň kousek sebe(.
Pracujeme spolu pravidelně a klientka už umí pár Access nástrojů pro rychlou pomoc sobě i pro změnu v dělším horizontu.
Zde několik ACCESS OTÁZEK. Třeba vám budou také inspirací.
Na otázky se neodpovídá! (ale to už víte).
*JAK MOHU ÚPLNĚ PŘESTAT SOUDIT SEBE?
JAK PRAVDIVÁ K SOBĚ MOHU BÝT? A CO JE K TOMU ZAPOTŘEBÍ?
*JAKÉ DOVOLENÍ MOHU MÍT PRO SEBE, SVÉ DĚTI, SVÉHO EXMANŽELA, PEDAGOGY a další zúčastněné?
* CO KDYŽ NEMUSÍM KAŽDÉMU VYHOVĚT?
* CO MOHU NECHAT LIDEM (pacientům, pedagogům, okolí..) ABY SE TÍM ZABÝVALI SAMI A NEŘEŠIT VĚCI ZA NĚ?
* CO TO MŮŽE VYTVOŘIT?
*JAK SI MOHU VÍC ŽÁDAT O JASNOST?
*JAK JINAK BY TO CELÉ MOHLO VYPADAT?
*CO ÚPLNĚ JINÉHO JE TADY MOŽNÉ?
*JAK MOHU VÍC DŮVĚŘOVAT SOBĚ A TOMU, CO O TOM VÍM JÁ??
*CO MNE TEĎ POSÍLÍ?
*CO MOHU NYNÍ UDĚLAT, ABY BYLO LEHČEJI MNĚ?
*JAK SI MOHU VÍC ŽÁDAT O LEHKOST?
* KOLIK TOHO MOHU PUSTIT?
* CO UŽ NENÍ PRO MNE RELEVANTNÍ (a stále se tím zabývám)?
Žijeme příběhy a často v nich uvízneme. I když už skončily. V realitě.
Jak můžeme přestat držet své staré příběhy ( a vzorce a reakce a programy) a vše uvolnit, pustit, ať se s věci dějí a dát pozornost tomu chceme do busoucna vytvářet?
0 komentářů